Historie klasiky jménem Café racer

Café racer, pojem, který v dnešní době vyvolává nostalgickou náladu, ale také vzrušení z rychlosti. Jedná se o specifický způsob stavby motocyklu, který se začal objevovat v 50. letech minulého století v Anglii.

Pokud jste v této době chtěli mít motocykl, který by byl lehký a určený na kratší projížďky, během kterých jste si mohli vychutnat jak krajinu, tak i rychlost, pak jste si zcela jistě zakoupili café racer. Nemyslete si však, že tyto motorky byly nějaká ořezávátka. Jejich majitelé sice kupovali méně výkonné stroje, ovšem ty dále upravovali tak, aby z nich dostali co největší výkon. Toho dosahovali redukcí hmotnosti, modifikováním ovládání a podvozku a také dalšími úpravami na úkor pohodlnosti. I to je důvod, proč tyto motorky nikdy nebyly určeny na delší vyjížďky.

Skutečně elegantní stroje

První kusy těchto motorek se inspirovaly motorkami určenými pro Grand Prix, které v šedesátých letech závodily. Charakteristický tak pro ně byl, a stále je, minimalismus, nízká řídítka, nádrž s výřezy na kolena, tzv. clubman nebo clip on a mnohdy jednomístná sedačka se zadní částí na kterou se umisťovalo závodní číslo.

Mezi první upravované značky patřily Norton, Triumph, BSA či Royal Enfield. Sériově vyráběné kusy byly modifikovány do podoby, která se co nejvíce přibližovala vzhledu tehdejších závodních motorek. Příznivci stylu café racer se tehdy scházeli nejčastěji v kavárnách, přičemž nejvyhlášenější z nich byla Ace Café v severozápadním Londýně. A právě kavárenská záliba nakonec dala jméno tomuto životnímu stylu.

Podle legend totiž měli závodníci soupeřit v tom, kdo jako první dojede z jedné kavárny do druhé. Okolo těchto motorek pak postupně v 60. letech začala vznikat motorkářská subkultura, které se začalo říkat Rockers nebo také Ton-Up Boys. Postupně začaly být anglické stroje nahrazovány stroji z Japonska jako například Kawasaki či Hondou, která se stala naprostou klasickou a to se svými modely CB v kubatuře 350-750 cm3.