Cesta napříč kontinenty: Toyota Celica dojela až do Ósaky

Expedice s názvem ROBOT, která navázala na slavnou trasu Sakura 1970, má úspěšně za sebou téměř šestitýdenní jízdu přes Evropu a Asii. Sedm historických automobilů urazilo více než 16 000 kilometrů napříč 12 zeměmi, než dorazilo do japonské Ósaky. Právě zde aktuálně probíhá světová výstava EXPO, a účast výpravy byla symbolem technologického i historického propojení kultur. Jedním z hlavních hrdinů cesty se stala zelená Toyota Celica ST z roku 1977, která projela bez zásadních komplikací celou trasu.

„Po téměř 14 000 kilometrech jsme dorazili do Ósaky. Byla to fyzicky i psychicky náročná trasa, plná výzev nejen pro nás, ale i pro auta. Přesto všechno jsme to zvládli bez větších potíží, a to hlavně díky Celice, která nás nikdy nenechala ve štychu. Nejenže byla spolehlivá, ale také nejrychlejší z celé skupiny,“ uvedl Lubomír Pešák, který vůz během expedice řídil.

Hranice i technika občas zlobily, ale posádka si poradila

Během cesty se posádky musely vypořádat s byrokracií na hranicích i se záludnostmi starší techniky. Administrativní zdržením se vyhnout nešlo, ale zásadní problémy nenastaly – všechny potřebné dokumenty zůstaly v pořádku až do cíle.

Celica však odolávala výzvám bez většího zaváhání. „Jízda s ní byla opravdu radostí. Auto bylo pohodlné, stabilní a přitom svižné. Při různých klimatických i silničních podmínkách si vedlo výborně,“ vzpomíná Pešák.

Za celou cestu se řešily jen dva technické problémy, a i ty byly drobné. První nastal v Gruzii, kde teploty dosahovaly 37 °C. Elektrické palivové čerpadlo se zavzdušnilo, ale náhradní součástka byla připravená v motorovém prostoru, a za tři minuty bylo vše opraveno. Druhý incident přišel v jihokorejském Soulu – uvolnila se matice na táhle plynu vedoucím ke karburátoru. I tento problém byl okamžitě odstraněn bez nutnosti přerušit cestu.

Kazachstán dal vozu zabrat, Almaty uchvátila krásou

Největší technická zátěž čekala Celicu v Kazachstánu, kde stav silnic místy připomínal tankodrom. Pérování a podvozek dostaly zabrat, ale vůz vše zvládl.

Z celé cesty nejvíce zapůsobil na Pešáka zážitek z kazašského města Almaty (dříve Alma-Ata). „To město mě naprosto fascinovalo. Nachází se přímo pod majestátními horami Ťan-Šanu, jejichž zasněžené vrcholy vytvářejí pohádkovou kulisu. Když projíždíte městem a v dálce se tyčí tyto štíty, máte pocit, jako byste byli v jiné realitě.“

Almaty označuje za živou, moderní a kulturně bohatou metropoli, která překvapila přátelskou atmosférou, množstvím zeleně a urbanistickým stylem. „Lidé byli velmi vstřícní a hrdí na své město – a upřímně, mají být na co. Je to město, které zanechává silný dojem,“ dodává.

Čína jako příjemné překvapení

Čínská část trasy podle posádky překonala očekávání. „Silnice byly moderní, přehledné a ve skvělém stavu. Organizace dopravy byla perfektní a čistota prostředí nás upřímně překvapila. Nejvíc nás ale ohromil vozový park – moderní, ekologický, pokrokový. V mnohém je před námi,“ konstatuje Pešák.

Na celou výpravu bude vzpomínat s nadšením. „Bylo to mimořádné dobrodružství, které bych si klidně zopakoval. A pokud bych měl znovu vybrat auto, bez váhání bych si opět zvolil Toyotu Celicu. Ukázala se jako ideální společník – rychlá, odolná, spolehlivá. Lepší parťák na takovou cestu neexistuje.“